Obojživelníci

Obojživelníci patří mezi studenokrevné obratlovce.
Jsou to živočichové, kteří mohou žít ve vodě i na souši.

Mezi obojživelníky patří :

ŽÁBY ČOLCI MLOCI

rosnička zelená

čolek obecný

mlok skvrnitý

bezocasí obojživelníci

ocasatí obojživelníci

Povrch těla

   Povrch těla obojživelníků je pokryto vlhkou, holou kůží bez šupin,
   chlupů. Kůže obsahuje velké množství slizových žláz. Sliz udržuje
   pokožku stále vlhkou a zabraňuje tak vyschnutí živočicha.

Stavba těla

úkol

Společné znaky živočichů - obojživelníci

1. ROZMNOŽUJÍ SE

vajíčka různých druhů žab

Samička naklade velké množství vajíček
do vody.

Vajíčka obojživelníků nejsou chráněna jako třeba u plazů kožovitou nebo u ptáků vápenitou skořápkou. Jsou obalena rosolovitou hmotou, která chrání vajíčka před vyschnutím.

2. MLÁĎATA ROSTOU A VYVÍJEJÍ SE

úkol

životní cyklus žab - animovaná ukázka

Z vajíček se líhnou pulci.

Pulci nejsou příliš podobní dospělým jedincům, spíše se podobají malým rybkám. Ve vodě se pohybují pomocí ocásku, dýchají žábrami.

Později pulcům narostou nohy,
ve většině případů narůstají nejprve zadní, pouze mlokům se vyvíjí napřed přední. Postupně jim mizí žábry a vyvíjí se plíce.

   Po skončení vývoje vylézají dospělí jedinci z vody.
   Většina druhů žab potřebuje k přežití vodu nebo alespoň vlhké
   prostředí, nepobývá ve vodě trvale.

Jen málo druhů obojživelníků má vyvinutou péči o potomstvo.

3. DÝCHAJÍ


Vylíhlí pulci dýchají žábrami. Postupně jim mizí žábra a vyvíjejí se plíce.	Dospělí jedinci dýchají plícemi, ale také celým povrchem těla.

4. PŘIJÍMAJÍ POTRAVU

Pulci jsou většinou býložraví (živí se vodními rostlinami...) Všichni známí obojživelníci jsou masožraví. Živí se různými druhy bezobratlých živočichů. Velké druhy žab loví i drobné obratlovce. Na souši loví většina obojživelníků pomocí jazyka, který je lepkavý a žáby ho dovedou hbitě vymrštit.

5. REAGUJÍ NA ZMĚNY TEPLOTY PROSTŘEDÍ

	Mnozí obojživelníci jsou aktivní v noci, den tráví v úkrytu. Vyhýbají se tak vyšším denním teplotám a možnosti napadení svými přirozenými nepřáteli.
	V zimě obojživelníci nejsou aktivní a nepřijímají potravu. Někteří přezimují zahrabáni v bahně na dně vody, někteří vyhledávají úkryty na souši.

6. POHYBUJÍ SE

	Žába se pohybuje po souši pomocí přískoků a skoků, které provádí pomocí silných zadních nohou. Nejdelší zaznamenaný skok žáby na souši byl 5 metrů.
Ve vodním prostředí žába využívá plavací techniku zadních končetin, kdy je postupně dává k sobě a odtahuje podobně jako plavci typu prsa.